Nacházíte se zde: Úvod » Moje achatiny » Lissachatina immaculata

Fobius

Údaje k 31.12.2017
Váha Délka ulity
174 g 11 cm

Pár slov o mně:

Jmenuji se Fobius, ale říkají mi i Fobiusek, Fobík. Tohle jméno vzniklo, protože jsem se prý jako malý všeho bál. Bráškové byli strašně akční, všude lozili a všechno zkoumali. Vůbec je nechápu. Vždyť se jim mohlo něco stát! Já jsem pořád jen papal a spinkal zahrabaný v lignocelu. Možná proto jsem z nich taky největší a nejsilnější. Ale nejsem tlustý! Jen dobře živený. Nicméně všichni říkají, že se ke mně to jméno hodí pořád. Nechápu to. Vždy to zdúvodňují jednou příhodou, která se nedávno stala.

Naše paní nás jednou pustila prý "na procházku". No to byla hrůza! Položila mě někam úplně dolů, asi do pekla, ale bylo to strašně studené! Normálně mě to chtělo asi sníst! Naštěstí tam byli bráškové, které to sníst nechtělo, samozřejmě. Oni totiž byli (čti "jsou") jen samý sliz a ulita. Ty by nikdo nesnědl. Tak jsem tedy hned vzal nohu na ulitu a na brášky jsem si prostě vylezl. Určitě jsem to udělal právě včas.

Jak mě poznáte

Asi v jednom roce se mi na hřbetě (prostě nahoře na noze) udělalo veliké hnědé znaménko. Naše paní to dlouho zkoumala a snažila se zjistit, jestli to není něco vážnějšího, ale na nic nepřišla. Asi je to vážně jenom znaménko. Nicméně mně je to fuk. Nic mě nebolí, mám co papat a kde spát, tak jsem spokojený.

Nejvíc naštvu naši paní, když:

Nejvíc se na mě naše paní zlobí, když schovám vajíčka pod placatý kámen (čti "věc, co má být jakože talíř, ale my tam jídlo nechceme, tak ho vždy roztaháme po celém šnekáriu") a zametu po sobě stopy. To je potom většinou objeví ve chvíli, kdy má nejméně času. Ale zaslouží si to! Já si s jejich výrobou dám tolik práce a ona mi je vždy ukradne a miminka žádná! :(

Emilek †

Emilek nás navždy opustil 11. 3. 2018, ve věku nedožitých čtyř let. Příčina smrti mi není známá. Už asi tři měsíce předtím byl celkově velmi slabý, nechtěl moc jíst a pomalu ubýval na váze. I přes mou veškerou snahu dostat do něj co nejvíce výživné stravy, svůj boj prohrál. Byl to skvělý kamarád, bratr, rodič. Nikdy na něj nezapomenu <3.


Údaje k 31.12.2017
Váha Délka ulity
154 g 10 cm

Pár slov o mně:

Jmenuji se Emil, ale říkají mi Emilek. Jako mrně jsem byl z brášků nejaktivnější. Neustále jsem někde lozil a prozkoumával vše nové. Proto mi dali jméno po známém cestovateli Emilu Holubovi. Nevím, jak je to napadlo, ale se jménem jsem spokojený.

Prý jsem hrozně rozmazlený. Od malička jsem byl zvyklý, že se mi naše paní pořád věnovala a celý večer se se mnou mazlila u televize. Jenomže poslední dobou si mě už tolik nevšímá. Vždycky akorát večer přijde, dá nám krmení, uklidí bobky a pořád dokola opakuje, že nemá čas, že se musí učit. "Budu se vám věnovat zítra", říká pořád. Každý den to samé a dočkáme se zpravidla až ten den před těma dvěma dny, co je volno. A to mi hrozně vadí. Dělá, jako bych jí něco udělal! Ale já jsem na ni vždy hodný. Prostě to nechápu. Občas mám z toho takovou depku, že se prostě urazím a zavíčkuju. Nemusím tady vůbec být, když si mě nevšímá! No a to je potom najednou mazlení, když mě najde smutného! Prostě vím, jak na ni!

Jak mě poznáte

Jsem z nás tří nejmenší, ale na první pohled mě nepoznáte. Naše paní mě vždy pozná tak, že nejsem ani jeden z bratrů. Jsem dokonalý a nemám žádnou vadu, která by prozradila mou totožnost.

Nejvíc naštvu naši paní, když:

Nejvíc se na mě naše paní zlobí, když se víčkuju. Ale ono ji to naštvání vždycky rychle přejde a má o mě strach. Tak to já potom po sprše vylezu a udělám jí radost, kdyř spapám všechny dobrůtky, které mi na usmíření připraví. Prostě se mi to vyplatí!

A taky rád stěhuji nábytek, no...

Achnaton Ptolemaios I.

Údaje k 31.12.2017
Váha Délka ulity
159 g 11 cm

Pár slov o mně:

Achnaton Ptolemaios I., jméno mé. Přátelé mi mohou říkat Achnatonek. Když jsem odcházel od rodičů do nového sídla, byl jsem úplně nejmenší. Ta paní, která si mě přivlastnila se bála, že nepřežiju, a tak mi dala takové silné jméno, aby ve mně vyvolala sílu. A taky to pomohlo! Začal jsem hodně papat a pomalu, ale jistě jsem své brášky dohnal.

Jak mě poznáte

Na apexu mám trochu rozbitou ulitku. Byl jsem ještě malý, když se to stalo, takže už si to moc nepamatuji. Ale bylo to asi takhle:

Šel jsem na pravidelnou obchůzku po svém území a kontroloval jsem, jestli někde nečíhá nebezpečí. Když vtom na mě zpoza rohu vyběhl obrovský nepřítel a vrhl se na mě. Bojoval jsem ze všech sil. Musel jsem chránit bratry a naši paní. Už jsem myslel, že boj prohraju, ale z posledních sil jsem se rozběhl, skočil jsem na útočníka a celého jsem ho svázal slizem. "Vítězsví je mé!" pomyslel jsem si. Ale zakřikl jsem to. Slizu bylo tak moc, že mi na něm uklouzla noha, neudržel jsem rovnováhu a zřítil jsem se ze skály dolů. Naštěstí jsem utrpěl jen toto drobné zranění, které bude už na vždy důkazem, že jsem největší hrdina všech dob! Takže mě uctívejte!

Nejvíc naštvu naši paní, když:

Nejvíc se naše paní zlobí, když kladu vajíčka a při tom pochoduji po celém šnekáriu. Snažím se tak zachránit náš druh, víte? Když jsou totiž vajíčka všude, je velká pravděpodobnost, že nějaké nenajde a z něj se vylíhne mimčo. A to zachrání náš druh, jestli rozumíte...

No a taky se na mě zlobí, když se schovávám k paní rostlině do květináče a všude rozhazuji hlínu. Jenomže ona je to taková prča!

Údaje k 31.12.2017

Fobius

Váha: 174 g
Délka ulity: 11 cm


Emilek †

Váha: 154 g
Délka ulity: 10 cm


Achnatonek

Váha: 159 g
Délka ulity: 11 cm

Nacházíte se zde: Úvod » Moje achatiny » Lissachatina immaculata